Bezpečně na horském kole v areálu Wildkogel-Arena
Správné chování při jízdě na horském kole
Jízda na horském kole patří k nejkrásnějším zážitkům, které lze v horské krajině Salcburska zažít. Abychom se pohybovali bezpečně a v souladu s přírodou a nijak nepoškozovali živočišnou a rostlinnou říši, je nutné bezpodmínečně dodržovat několik pravidel.
Nejdůležitější pravidla pro bezpečnou jízdu na horském kole
- Vstup je povolen od 1. května do 15. listopadu a výhradně v následujících časech: 1. 5. – 31. 8. od 7:00 do 19:00 | září od 8:00 do 18:00 | 1. 10. – 15. 11. od 9:00 do 17:00
- Používejte výhradně schválené a vyznačené trasy.
- Lesní cesty jsou pracovní plochy. Počítejte s tím, že na vozovce bude ležet dřevo, bude se tam pást dobytek a bude tam jezdit motorová vozidla. Počítejte také s přechody zvěře.
- Zvláštní pozornost je třeba věnovat motorovým vozidlům, chodcům, pasoucímu se dobytku a zvěři; těmto subjektům je třeba dát přednost.
- Před místy s omezenou viditelností nebo nebezpečnými úseky snižte rychlost.
- Povolená je pouze jízda na kolech, která jsou řádně vybavena (definice jízdního kola podle silničního zákona) a vhodná pro danou trasu. Děti do 12 let musí při jízdě na kole nosit odpovídající ochranné vybavení v souladu s povinností nosit cyklistickou přilbu podle silničního zákona.
Úrovně obtížnosti tras
Úrovně obtížnosti lze snadno rozpoznat podle značení. Při výletech byste neměli přeceňovat své schopnosti a vystavovat tak sebe i ostatní nebezpečí. Charakteristika tras pro horská kola na stezkách a silnicích se dělí do tří kategorií, které se od sebe liší barvou a určují pozadí příslušných piktogramů.
- Lehká (modrá): Spíše krátké a ne příliš strmé trasy. Dobrý povrch vozovky a žádné zvláštní nebezpečné úseky, případně jsou nebezpečná místa označena speciálními značkami. Modré trasy jsou vhodné pro rodiny a lze je absolvovat i s dětmi. Trasy jsou dlouhé až 30 kilometrů, mají méně než 600 výškových metrů a maximální sklon 10 %.
- Středně obtížné (červené): Středně dlouhé trasy s částečně i strmějšími úseky. Stav vozovky vyžaduje vybavení pro horská kola. Zde je třeba počítat s nepřehlednými, klikatými úseky, které vyžadují sportovní cyklistické dovednosti. Strmý terén navazující na trasu není zabezpečen, neexistují žádné zvláštní zábrany proti pádu. Trasy jsou dlouhé až 60 kilometrů, mají méně než 1 500 výškových metrů a maximální sklon 17 %.
- Obtížné (černé): Dlouhé a/nebo strmé trasy. Charakteristika je ještě obtížnější než u středně obtížných úseků. Kvalitní vybavení na horské kolo je stejně povinné jako jízda přizpůsobená situaci a s předvídavostí. Strmé terény navazující na trasu nejsou zabezpečeny, neexistují žádné zvláštní zábrany proti pádu. Trasy jsou dlouhé přes 60 kilometrů, mají více než 1 500 výškových metrů a sklon 17 %.
Zprovoznění tras pro horská kola je společným projektem společnosti ÖBF AG a spolkové země Salcburk.
Jedním z nejčastějších důvodů nehod při jízdě na horském kole je přeceňování vlastních sil. To se netýká jen technických dovedností, ale samozřejmě i síly a kondice. Jízda na kole je vytrvalostní sport a může být fyzicky velmi náročná. O to důležitější je umět se realisticky odhadnout, plánovat trasy podle svých možností a v případě potřeby také umět říct „dost“. Nic totiž není frustrujícího víc, než být moudřejší až s odstupem času.
Plánování a příprava jsou polovina úspěchu. To platí i pro jízdu na kole. Jen tak si totiž můžete svobodu v sedle vychutnat všemi smysly. Jaká je trasa, jaké obtíže lze očekávat a skutečně se náročnost trasy shoduje s dovednostmi všech zúčastněných horských cyklistů? Aby bylo možné na tyto otázky fundovaně odpovědět, doporučuje se pečlivě prostudovat knihy, mapy a zkušenosti ostatních. Online i offline. A pak je tu ještě počasí, které se podle zkušeností v horách může změnit rychleji, než by se nám líbilo.
Proto: plánované výlety vždy přizpůsobujte aktuálním podmínkám a buďte tak na bezpečné straně.
Samozřejmě chceme všichni volně podnikat výlety do hor, jak se nám zlíbí. Existují však hranice, které musíme respektovat. Abychom chránili místní flóru a faunu, nebránili místním zemědělcům a lesníkům v práci a respektovali práva vlastníků pozemků, měli bychom jezdit pouze po povolených silnicích a cestách a dbát na místní uzavírky. Není nic nepříjemnějšího, než se po krásné cyklistické túře dostat do právních potíží.
Před každou jízdou zkontroluj brzdy, tlak v pneumatikách, kola, odpružení a řazení. Teprve pak se můžeš plně soustředit na jízdu. I tak se ale může něco pokazit, a proto bys měl mít s sebou lehkou sadu nářadí a opravárenské potřeby. Aby se předešlo vážným poškozením nebo je včas odhalilo, měl bys kolo navíc jednou ročně nechat zkontrolovat v odborném servisu. Náš tip: Po každé jízdě kolo očistěte a ošetřete.
V závislosti na náročnosti plánované trasy byste měli mít s sebou také určité vybavení. Platí, že je vždy lepší mít s sebou raději něco navíc než něco málo. Do KAŽDÉHO batohu by v každém případě nemělo chybět teplé oblečení, nepromokavé oblečení, sada na opravy, lékárnička, mobilní telefon, svítilna, rukavice, brýle a jídlo a pití. Doporučuje se také před každou vyjížďkou zkontrolovat vybavení všech účastníků a v případě potřeby ho doplnit.
O tom by už neměla být žádná diskuse. Jakmile nasednete na kolo, musíte mít na hlavě helmu. Nezáleží na tom, zda jedete do kopce nebo z kopce. Stačí totiž často jen malý kamínek nebo kluzký kořen a nedobrovolně spadnete. Kdo chce jít na jistotu, měl by kromě ochrany hlavy nosit také různé chrániče.
Jakmile se na trase objeví pěší, musí se cyklisté přizpůsobit a brát na ně ohled. Nejde přitom pouze o to, aby se předešlo nehodám, ale o vzájemný respekt při společném pohybu v horském prostředí. Stačí včas upozornit, snížit rychlost a přátelskému soužití mezi cyklisty a turisty už nic nestojí v cestě. Obecně by se na kole mělo vyhýbat frekventovaným turistickým stezkám.
Každý si užívá ten „adrenalin“, když jede rychleji. Na nepřehledných nebo nebezpečných místech, jako jsou například ostré zatáčky, tunely, mosty a mřížové mosty, je však nutné přizpůsobit rychlost jízdy nebo ji snížit. Buďte vždy připraveni zabrzdit, abyste mohli včas uhnout a předejít nehodám.
Cyklisté jsou v přírodě pouze hosty. Na to by se nikdy nemělo zapomínat. Z tohoto důvodu se zde nezanechávají žádné odpadky a vyhýbá se hluku, aby nedocházelo k rušení zvířat. Kontrolovaným brzděním se zabraňuje erozi půdy a předchází se poškození cest.
V neposlední řadě je třeba dodržovat jedno z nejdůležitějších pravidel při jízdě na horském kole v přírodě: Naší nejvyšší povinností je respektovat život a nerušit zvířata. Z tohoto důvodu jezdíme pouze za denního světla, abychom rušení omezili na minimum. Pokud se přesto musíme přiblížit ke zvířeti, jedeme pouze krokem. Po průjezdu je nutné plot kolem pastviny opět uzavřít.
Více informací o bezpečném chování v přírodě najdete na webových stránkách iniciativy „Respektiere deine Grenzen“ (Respektuj své hranice) spolkové země Salcburk.